SOKOL KAMBERK  

 

    Sokol, tělocvičná jednota, založena byla 9.srpna 1921 (J. Šimků ve svých vzpomínkách uvádí, že „Sokol byl založen v roce 1920, jednotou vožickou.“), spadala pod župu Jana Žižky z Trocnova (v Táboře). Vznik Sokola byl vyjádřením národní euforie nad novým samostatným svobodným státem. Ve vedení byli vždy učitelé, přispívajícími členy byli místní řemeslníci a živnostníci. Sokol nebyl jen tělovýchovnou organizací, podílel se na společenském a kulturním životě obce. Prvním starostou byl učitel Karel Semrád i když ne nadlouho, brzy na to zemřel. Sokol pořádal výcvik členstva, skládající se vesměs z mladých lidí. Na začátku cvičeno bylo v hostinci u Semrádů. Byly pořádány sjezdy za značné účasti okolních jednot. Župa pověřilo kamberskou jednotu uspořádáním několika župních „sletů", jak se říkalo. První se konal ještě na zahradě u dnešního domu čp 2 (patřil ještě ke dvoru) a vydařil se. Druhý v polovině třicátých let, měl se konat na sokolském "cvičišti", ale pro nepříznivé počasí nakonec zůstalo jen u několika málo vystoupení v sokolovně.

    Při parcelaci Sokol zakoupil z vlastních prostředků část budovy čp. 88 jež přestavěl na svoji vlastní tělocvičnu. s přilehlým místem mezi panskými stodolami, na němž byl rybník. Společnou prací byl rybník zavezen, místo srovnáno, oploceno a tím získáno letní cvičiště. Sokolovna, byla poměrně dobře vybavena cvičebním nářadím. Tou dobou byl starostou „Sokola“ p. Zachař Václav rolník z čp. 15 a jednatel p. Jindřich Šourek řídící učitel. Dne 18.ledna 1931 pořádán sokolský ples v nové upravené Sokolovně (OÚ v Táboře bylo povoleno pořádání tanečních zábav a výčep nápojů). Tamže pořádáno již téhož roku více přednášek a divadelních představení. 

    Po skončení okupace se činnost Sokola začala znovu rozvíjet. V roce 1948 byl starostou Sokola František Svatek a náčelníkem Josef Beránek. Po roce 1948 jeho činnost postupně ustávala i když až do roku 1950 probíhalo cvičení minimálně žáků jejichž cvičitelem byl Josef Řezníček. Po roce 1950 kdy bylo do provozu uvedeno kino činnost Sokola ustala a spolek se postupně rozpadl. Při přestavbě sokolovny v r. 1975 na kulturní dům byl zničen nebo ztracen zbytek inventáře který kdysi Sokol vlastnil.

    Koncem 30. let byl v Kamberce také fotbalový oddíl S. K. Kamberk. Nebyl nikde organizován. První hřiště tohoto oddílu byla až "V Hůrkách", v 30. létech hřiště přestěhovalo do „rejpanek“. Odvěkým soupeřem tohoto mužstva byl S.K. Pravonín a S.K. Louňovice. Utkání bývala slavností, nejčastěji o pouti a jiných příležitostech a tradičním soupeřem tady býval černozelený - Mladovožický S.K.. V kamberském mužstvu hrávali.bratři Všetečkové /Josef a Jaroslav/, bratři Beránkové a jiní. K nejstarší fotbalová gardě v Kamberce patřil Josef Řezníček, bratři. Slabí /Josef i František/ a Antonín Stodola. Těsně před válkou patřil k "lídrům" kamberského fotbalu Jaroslav Straširipka. Kamberské mužstvo hrávalo v červenobíle pruhovaných dresech. Ty dostali od Ligového mužstva Viktorie Zižkov. Obstaral je zdejší švec Jaroslav Řeháček. V Praze na Žižkově se seznámil s Viktorií.a organizoval pomoc kamberskému fotbalu. Dostal od nich nejen dresy, ale i také několik značně použitých „kopaček“. Jaroslav Řeháček, ač sám nehrál, byl duši fotbalových nadšenců.

    Na počátku II. světové války ve 40. létech se zde začal hrát i hokej. Klub to nebyl, ale hráčů bylo dost a nadšení velké. Zametli na rybníce hřiště a hráli. Soupeřem byly Louňovice a Miličín. Na zápasy je vozil malým náklaďáčkem Josef Slabý.

    Spíše než na prvorepublikový Sokol navázaly další organizace. Byl to kolem šedesátých let „Sokol Hrajovice“ který hrával již v organizovaných soutěžích. 

    Po roce 1990 byl obnovena v kamberská sokolská organizace. O té by se dalo říci, že navázala hlavně na činnost fotbalového oddílu SK Kamberk.

(text Ing.Karel Zachař)

 

Sokol 1924

 

FK Hrajovice září 1960

 

Činnost Sokola Kamberk můžete sledovat aktuálně na jejich www stránkách  http://www.sokol-kamberk.estranky.cz/  nebo  http://www.sokolkamberk.unas.cz/